Svet-Stranek.cz
Vikantice/Weigelsdorf

Jací byli a jak žili obyvatelé Vikantic:Vítejte ve Vikanticích

Jací byli a jak žili obyvatelé Vikantic


Za první republiky bylo tu jen německé obyvatelstvo, až na jednu vymírající českou rodinu Pavelků. Až na malé výjimky bylo toto obyvatelstvo loajální k ČSR.  Roku 1938 přijali obsazení ČSR zdrženlivě. Podle sdělení vojáků konajících tu za mobilizace vojenskou a politickou službu,  podporovalo německé obyvatelstvo vojáky potravinami a jinými věcmi. Avšak byli zde i nacisté, byť i v malé menšině. Dva z nich byli po převratu v roce 1945 odsouzeni, každý na 15 let vězení, avšak podařilo se jim z Jáchymova utéci do Německa. Zachovalé však československé prapory nalezené v mnohých německých rodinách nesvědčili o důvěře v tisícileté trvání německé říše. Okupace přinesla zdejšímu německému obyvatelstvu jen utrpení. Ztráta, smrt mnohých zdejších občanů na bojištích i utažení opasků doma. Též v koncentračním táboře zahynul občan František Weis, prý pro porážku vepře nehlášenou, a vdova Adelhaide Läckelová v táboře byla uvězněna pro svoji náklonnost k sovětskému zajatci – Ukrajinci. Též svobodná Marie Kristenová z čísla 41 byla za tento poměr žalářována. Tyto ženy byly prý udány německými selkami, u kterých zmínění zajatci pracovali (podle sdělení nevysídlených Němců). Ponurá komora v pazderně na čísl 120 byla obydlím sovětských vojínů, jejichž neštěstím bylo, že vysílení neb ranění padli do německého zajetí. Mříže v oknech tehdejšího jejich vězení však svědčí o lidskosti kováře, který je ukoval, neboť se daly snadno odstranit.

               

Rudá armáda přišla do obce až po uzavření příměří nebo byla zdržená frontou několik km vzdálenou. Přicházejí osídlenci s úmysly různými…

Německé rodiny byly vysídleny, až na několik rodin horníků a odborných dělníků v Jindřichově.



V době založení kroniky tu zbylo po odsunu Němců 77rodin.

Národnostní rozdělení obyvatel:

Rodiny české: 45

Rodiny rumunských Slováků – přistěhovalců   2

Rodiny Slováků ze Slovenska 5

Rodiny německé:

horníci 7

vdova – důchodkyně 1

provazník – rolník    1

zemědělští dělníci   2

zaměstnanci papírny 5

 

Sociální poměry


Sociální poměry obyvatelstva dík dobrému zaměstnání u ČSSS, v tuhových dolech a v papírně v Jindřichově a možnostem i vlastnímu hospodaření se věnovat jsou uspokojivé až velmi dobré, avšak následkem požívání alkoholu v některých rodinách až bídné. V zájmu pravdy píši, že zbylé německé rodiny žijí střídmě.

 

Kulturní život


Škola pouze jednotřídní živoří pro nedostatek žáků (16). Obyvatelstvo tak zvané Kolonie nachází kulturní uspokojení v závodních podnicích v Jindřichově a schůdnějších Hanušovicích. Též vzdálená osada Kronfelzov (rekreační středisko), bere účast na kulturních podnicích v Branné a Starém Městě. Obecní knihovna se nachází ve škole. Nevhodná četba velebící kapitalismus byla odstraněna a nahrazena zdravou četbou pro pracující lid. Bohužel negramotnost způsobuje, že je knihovna málo vyhledávaná.

Taneční zábavy v obci samé se pořádají nejvýše 4 x do roka, a to při různých příležitostech, např. po Novém roce hasiči neb Výbor žen, pak májová zábava, dožatá a v Den horníků. V případě příznivé hopočasí bývají tyto zábavy dostaveníčkem lidí z celého širokého okolí.Zajímavé je též pozorovat svadbu bratří Slováků s jejich starodávnými zvyky a obyčeji. Oslavy všechny se konají v památné dny a ve výročí našich velikánů a jsou navštěvovány poměrně hojně.

 

Poměry politické


Zaměstnanci ČSSS, zvláště bratři rumunští Slováci se opolitiku vůbec nestarají. Těžko jich je přesvědčovat, aby se alespoň účastnili kursu pro negramotné. Zato obyvatelé kolonie, skoro všichni dělníci papírny v Jindřichovějsou už politicky výbornější. Svaz mládeže prospívá v naší obci nejlépe u mládeže v kolinii pro blízkost závodního klubu v papírněv Jindřichově. V samotných Vikanticích prospíval nejlépe v roce1950 za vedení Vladislava Plánka a Miroslava Lorence. Od té doby byl vícekrát znovu zřízen, vždy však znovu upadnul snad proto, že naše mládež pro povahu svého zaměstnání se nikdy nemůže všechna sejít.

                Výbor žen byl v naší obci až do roku 1951, kdy se rozešel. Znovu byl ustanovenv říjnu 1952, ku Mezinárodnímu dní žen byly v březnu 1953 uděleny některým nejzasloužilejším ženám, mezi nimi i jedné domácí pracovnici německé národnosti dárky. Bohužel, pak se tento výbor žen rozešel. Toto lze omluviti tím, že naše ženy jsou nadměrně zaměstnány.

                KSČ tu je od počátku osídlení, od roku 1945. Největšího rozmachu tu dosáhla strana v roce 1950, kdy se stal vedoucím zdejšího hospodářství Václav Jindruh. Jest neodpustitelnou chybou, že jiní vedoucí strany v naší obci byli většinou prospěcháři a jeden z nich to dopracoval až do vězení, ačkoli povítězném únoru se stal předsedou akčního výboru.